Vymáhání pohledávek – postup při vymáhání dluhů

Při vymáhání dluhu mimosoudní nebo soudní cestou nezáleží na tom, zda je dlužníkem soukromá osoba nebo firma, základní postup je pokaždé stejný. Jak postupovat při vymáhání pohledávky krok za krokem?

Pohledávka je právo věřitele (právnické či fyzické osoby) požadovat po dlužníkovi zaplacení určité finanční částky. Pohledávky mohou být krátkodobé i dlouhodobé a nejčastěji vznikají z obchodního styku. V takovém případě se označují jako tzv. pohledávky za odběrateli. Pohledávky za odběrateli vznikají dodáním zboží nebo služeb odběrateli na základě faktury.

Existují různá kritéria pro rozlišení pohledávek. Nejčastěji se hovoří o pohledávkách dlouhodobých a krátkodobých, podle jejich doby splatnosti. Dlouhodobé pohledávky mají splatnost delší než 12 měsíců, pohledávky krátkodobé jsou splatné do jednoho roku.

Hned zkraje je vhodné uvést, že ne vždy je třeba ke všem níže zmíněným krokům přistoupit. Mnoho neuhrazených pohledávek totiž vyřeší předžalobní výzva.

Jaké jsou možnosti vymáhání dluhu?

  • mimosoudní vymáhání
  • žaloba a soudní řízení

Dále má věřitel dvě možnosti – buď vymáhání dluhu řešit mimosoudně (s pomocí vymáhací agentury), nebo se obrátit na soud. Ze zkušeností s vymahači dluhů plyne, že některé společnosti jsou ochotné udělat téměř cokoliv, aby z dlužníka peníze dostaly.

1. Zaslání upomínky

Upomínka bývá ve většině případů prvním krokem. Je na věřiteli, jakou cestu zvolí – může zaslat například e-mail či dopis nebo dlužníka upomenout telefonicky. Zatím se ještě nejedná o právní akt, tudíž se není nutné držet žádného jednotného vzoru.

Jestliže bylo ujednáno (např. ve smlouvě o půjčce), že jsou upomínky zpoplatněné, může si věřitel účtovat poplatek v předem sjednané výši. Pokud se věřitel s dlužníkem na žádném poplatku ve smlouvě nedohodli, může si věřitel naúčtovat pouze tzv. skutečně vynaložené náklady, které je nutné prokázat.

2. Shromáždění veškerých potřebných dokumentů

Tento krok je jedním z nejdůležitějších pro úspěšné vymáhání pohledávek. Je třeba mít k dispozici co nejvíce dokumentů o tom, že věřitel dlužníkovi opravdu poskytl zboží, služby nebo peníze, kolik to bylo a kdy mělo dojít ke splacení. Nejlepší je mít vše podchyceno písemně, protože důkazní břemeno u soudu nese věřitel.

Je nezbytné shromáždit:

  • smlouvu / směnku
  • výpis z účtu
  • e-maily
  • jakékoliv dokumenty týkající se vymáhaného dluhu

V případě půjčky je vhodné mít k dispozici smlouvu nebo směnku, jednoduše doklad o tom, že věřitel dlužníkovi peníze předal.

Jiné doklady budou pochopitelně potřeba tehdy, když se jedná o jiný druh pohledávky, například již zmíněnou pohledávku za odběrateli. Podnikatelé by si měli připravit smlouvu, podepsanou objednávku, vystavenou fakturu, v případě předaného zboží podepsaný dodací list.

3. Mimosoudní vymáhání – inkasní řízení

Někteří věřitelé nechtějí hned zahajovat soudní proces a obrací se nejprve na tzv. inkasní agenturu, která se na vymáhání dluhů specializuje. Inkasní neboli vymáhací agentury si při jednání s dlužníkem rozhodně neberou servítky a není vyloučeno, že používají praktiky, jež hraničí se zákonem.

Pojem inkasní řízení bývá používán jako synonymum k pojmu mimosoudní vymáhání pohledávek, jedná se však jen o jeden z typů mimosoudního vymáhání.

4. Předžalobní výzva + žaloba

Pokud bylo inkasní řízení neúspěšné nebo chce věřitel rovnou zahájit soudní proces, je namístě obrátit se na advokáta, který sepíše předžalobní výzvu a zpracuje žalobu. K tomu bude potřebovat všechny výše zmíněné dokumenty.

Předžalobní výzvu lze napsat také svépomocí, například podle vzoru předžalobní výzvy k zaplacení dluhu, který je dostupný online.

Samotná žaloba musí splňovat důležité formální náležitosti. Je tedy vhodné se poradit s právníkem či advokátem, který má s vymáháním pohledávek zkušenosti. Žaloba se podává k obvodnímu soudu v místě trvalého bydliště.

Věřitel má tyto možnosti:

  • klasická žaloba
  • návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Existuje také tzv. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, což je zjednodušeně řečeno žaloba v elektronické podobě. Jeho výhodou je mnohem rychlejší vyřízení než u běžného soudního řízení a také nižší soudní poplatky. Aby bylo možné tuto službu využít, nesmí vymáhaný dluh převyšovat 1 000 000 korun.

5. Zaplatit soudní poplatek

Poplatková povinnost vzniká okamžikem podání žaloby. Občas se stává, že věřitelé zapomenou uhradit soudní poplatek, který se platí přímo na účet soudu, a pak se diví, že soud se jejich případem stále ještě nezabývá.

Výše soudního poplatku se odvíjí od:

  • výše vymáhané pohledávky
  • toho, zda bude probíhat klasické soudní řízení, nebo byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Jestliže věřitel poplatek nezaplatí, soud zašle výzvu s náhradní lhůtou pro zaplacení a informacemi o následcích jeho nezaplacení. Následkem je zpravidla zastavení soudního řízení.

6. Rozhodnutí soudu

Obvyklá doba od podání a uhrazení soudního poplatku k rozhodnutí soudu je velmi individuální. Záleží vždy na vytíženosti soudu, ke kterému byl návrh podán. Běžně se lhůty pohybují od několika měsíců do několika let. Tuto dobu nelze nijak urychlit, je nutné obrnit se trpělivostí a čekat.

7. Vymáhání dluhu soudem / exekuční vymáhání

Pokud dlužník neuhradí svůj dluh ani po rozhodnutí soudu, následuje buď vymáhání pohledávky prostřednictvím soudu, nebo exekuční vymáhání. Je jen na něm, kterou možnost zvolí.

Pokud dlužník nedbá rozhodnutí soudu, má věřitel dvě možnosti:

  • soudní vymáhání pohledávky
  • exekuční vymáhání pohledávky

V prvním případě je výkon rozhodnutí v rukou soudních vykonavatelů. Aby byl proces zahájen, musí věřitel podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a uhradit poplatek, jehož výše se odvíjí od výše vymáhané pohledávky.

Druhou možností je exekuční řízení, k jehož zahájení věřitel potřebuje tzv. exekuční titul, což může být například soudní rozsudek nebo rozhodčí nález. V tomto případě se do záležitosti zapojují exekutoři, kteří si mohou naúčtovat mimo jiné paušální poplatek za náklady spojené s exekucí.

Exekuční návrh je možné podat u jakéhokoliv soudního exekutora ze seznamu na webových stránkách Exekutorské komory.

Podání odporu ze strany dlužníka

V případě, že dlužník podá do 15 dní odůvodněný odpor, soud platební rozkaz zruší. Dále má dlužník 30 dní na vyjádření k žalobě. Soud poté nařídí jednání, během kterého se celý spor bude řešit.

Je-li dlužníkovi platební rozkaz doručen do vlastních rukou a on ve vymezené lhůtě odpor nepodá, pak platební rozkaz nabývá právní moci a dlužník musí dluh zaplatit. Neučiní-li tak, je možné případ předat exekutorovi k vymáhání.

Předžalobní výzva k zaplacení dluhu – vzor

Předžalobní výzva musí obsahovat několik zákonem stanovených náležitostí. Na internetu kolují různé vzory předžalobní výzvy k zaplacení dluhu, ideální je však nechat si poradit od advokáta. Součástí výzvy musí být především tyto údaje:

  • označení dlužníka a věřitele
  • celková výše dlužné částky
  • doba, kterou má dlužník na zaplacení dluhu (min. 7 dní)
  • platební údaje pro zaslání dlužné částky
  • co bude následovat v případě nezaplacení

Výzva se zasílá na poslední známou adresu dlužníka. Podmínkou pro zahájení soudního řízení je doklad o tom, že byla odeslána (nikoliv doručena).

Která pohledávka má přednost, když má dlužník více dluhů

Tato otázka se týká situace, kdy se věřitel rozhodne pro exekuční vymáhání pohledávky. Může se stát, že na dlužníka bylo uvaleno více exekucí srážkami z platu. Které pohledávky mají v takovém případě přednost?

Pořadí srážek z platu je upraveno zákonem. V této souvislosti se rozlišují tzv. přednostní pohledávky a nepřednostní pohledávky. Pokud má dlužník například dvě pohledávky, přičemž jedna je pohledávkou přednostní a druhá nepřednostní, je určitá část srážky určena pouze na úhradu pohledávky přednostní.

Kompletní seznam přednostních pohledávek uvádí § 279 odst. 2 občanského soudního řádu:

  • pohledávky výživného
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví
  • pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, a úrazového pojištění
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
  • pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona

Pokud neexistuje žádná přednostní pohledávka, zůstává příslušná část platu dlužníkovi. Ostatní (nepřednostní) pohledávky se poté hradí z jiné části mzdy.

Prodej pohledávek vymáhací agentuře

Věřitel se může rozhodnout pro prodej neboli postoupení pohledávky třetí straně. Zpravidla se k prodeji pohledávek přistupuje v případě, kdy věřitel:

  • nechce se založenýma rukama čekat na splacení dluhu
  • nechce absolvovat soudní proces a platit za služby právníka
  • potřebuje své peníze rychle

Odkup pohledávek nabízejí jak výše zmíněné vymáhací agentury, tak banky. Cena za odkup pohledávky se liší v závislosti na hodnotě pohledávky a očekávaném termínu splacení. Roli hraje také to, zda je vůbec pravděpodobné, že ke splacení dojde.

Inkasní agentuře lze zpravidla postoupit pohledávky v hodnotě od několika desítek tisíc korun. Ze zkušeností s vymahači dluhů vyplývá, že tyto osoby své jednání často neudrží v mezích zákona.

Jaké pohledávky lze postoupit třetí straně:

  • nezajištěné i zajištěné pohledávky
  • promlčené pohledávky, proti kterým dlužník oficiálně nevznesl námitku
  • pohledávky v insolvenčním řízení
  • pohledávky za dodané zboží a služby
  • dluhy za úvěry
  • dluhy za nájmy
  • vykonatelné i nevykonatelné pohledávky

Řada inkasních agentur nabízí tzv. odkup pohledávek za hotové. To znamená, že peníze vyplatí ihned po postoupení pohledávky. Za hotové odkupují pohledávky různých druhů včetně zajištěných pohledávek, pohledávek v insolvenčním řízení, nevykonatelných pohledávek apod.

Bankovní správa pohledávek

Jak již bylo řečeno, prodat pohledávku lze i bankám. Správu pohledávek podnikatelům nabízí například Raiffeisenbank nebo Komerční banka. Cena za správu pohledávek se stanovuje individuálně, stejně jako je tomu v případě inkasních agentur.

Dolní hranice odkupované pohledávky bývá u bank mnohonásobně vyšší než u vymáhacích agentur, například u Komerční banky začíná na 5 000 000 korun.

Co je tzv. nedobytná pohledávka?

Definice nedobytné pohledávky je jednoznačná. Jedná se o pohledávku, která nebude proplacena. Důvodem může být bezvýsledné vymáhání u soudu nebo formální nemajetnost dlužníka. V takovém případě neexistuje legální způsob, jak dlužníka přinutit ke splacení dluhu.

Pojištění pohledávek jako ochrana podnikatele

Pojištění pohledávek se vztahuje na situace, kdy dlužník pohledávku nechce uhradit, popřípadě se octne v platební neschopnosti. Pojištění pohledávek tedy například může zabezpečit další chod firmy v případě, že dlužník neuhradí pohledávky za dodané zboží nebo služby.

Jak mít přehled o pohledávkách a závazcích

Pro evidenci toho, kdo a kolik podnikateli dluží a komu a kolik naopak dluží on, slouží kniha pohledávek a závazků. Podrobnost evidovaných údajů se pak odvíjí od rozsahu podnikatelské činnosti. Kniha pohledávek a závazků je k dispozici v papírové i elektronické podobě.

Zápisy do knihy pohledávek a závazků se činí především na základě faktur, výpisů z účtu a příjmových a výdajových pokladních dokladů.

Neméně důležité je tzv. řízení pohledávek. Jedná se o činnost firmy, jejímž cílem je optimální usměrňování jejích pohledávek. Existuje celá řada nástrojů pro řízení pohledávek. Pokud jde o předmět řízení, může se jednat například o:

  • objem a vývoj pohledávek
  • rentabilita pohledávek
  • doba splatnosti pohledávek
  • likvidnost pohledávek
  • rizika spojená s pohledávkami
  • apod.

Určitě je vhodné snížit riziko vzniku již zmíněných nedobytných pohledávek, například tím, že jsou platby požadovány předem nebo hned při dodání zboží. Za zvážení stojí také zajišťovací nástroje v podobě bankovních záruk, zástavního práva, factoringu nebo pojištění pohledávek, které se podnikateli může mnohonásobně vyplatit.