Výpověď z pracovního poměru – vzor, dohodou, ve zkušební době 

V životě přijdou okamžiky, kdy určité zaměstnání přestává dávat smysl a místo aby člověka posouvalo kupředu, či naplňovalo podstatu jeho bytí, brzdí jej a utápí na jednom a tomtéž místě. Optimálním řešením se jeví odchod. Jaké jsou možnosti pro výpověď z pracovního poměru? Jak podat výpověď?

Pomyslné nůžky mezi odchodem z práce a faktickým podáním výpovědi jsou mnohdy široce rozevřené. Odhodlat se k takovému kroku vyžaduje velkou dávku odvahy a sebedůvěry v sebe sama. Často lidi brzdí obavy z budoucnosti, ztráta stability a jistoty, krok do neznáma, nové začátky, sepsání životopisu.

Nic není těžší než udělat onen rozhodující krok. Jakmile jej zaměstnanec udělá, dojde mu, že je to ta nejjednodušší věc na světě. Podáním výpovědi odpadává nahromaděný stres i kámen ze srdce. Najednou se člověku dýchá lehčeji a optimisticky hledí i do budoucna.

Opačný případ nastává, pokud zaměstnanec výpověď dostane. Zpravidla to bývá zpráva nečekaná a zdrcující, s níž se pojí pocity zklamání, zloby a selhání. V obojím případě je nutné znát svá práva a povinnosti, které udává zákoník práce. Výpověď je v zákoně podrobně specifikována.

Výpověď z pracovního poměru – podaná zaměstnancem

Pokud se zaměstnanec rozhodne odejít z nevyhovujícího zaměstnání, má několik možností, jak tak učinit. Nejběžnější variantou je podání klasické výpovědi s dodržením dvouměsíční výpovědní lhůty. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce a končí posledním dnem měsíce druhého.

Zaměstnanec není povinen udávat ve výpovědi důvod, proč tak učinil. Platí však, že výpověď musí být sepsána písemně a doručena do rukou zaměstnavatele skrze přímého nadřízeného nebo přes personální oddělení.

Pokud si zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu svoji výpověď z pracovního poměru rozmyslel a chce změnit své rozhodnutí, může být výpověď odvolána, ovšem výhradně se souhlasem zaměstnavatele. Odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.

Výpověď dohodou

Výpověď dohodou může přijít jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Jedná se o případy, kdy se obě strany domluví na odchodu ze zaměstnání, aniž by byla dodržena povinná dvouměsíční výpovědní lhůta.

Tato forma výpovědi má svá pro a proti. Zaměstnanci umožňuje prakticky okamžitý odchod ze zaměstnání, pokud jej například tlačí čas pro nástup do nového zaměstnání. Na druhou stranu, pokud takovou možnost nabídne zaměstnavatel, zaměstnanec tak ztrácí právo na odstupné.

Výpověď ve zkušební době

Zkušební doba zpravidla trvá tři měsíce. Během této doby mají obě strany, zaměstnanec i zaměstnavatel dostatek času otestovat si jeden druhého a ujistit se v tom, že jim vzájemná spolupráce přináší užitek. Zaměstnanec testuje pracovní prostředí, náplň a kolektiv, zaměstnavatel zjišťuje, zda pracovník odvádí práci dobře a je pro firmu přínosem.

Pokud se jedna ze stran rozhodne, že jí z jakéhokoliv důvodu práce nevyhovuje, může podat výpověď ve zkušební době. Zde není nutné uvádět důvod, přestože je to užitečná zpětná vazba pro oba. Tento pracovní poměr tedy může skončit ze dne na den, z hodiny na hodinu.

Okamžitá výpověď zaměstnancem

Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě i po uplynutí zkušební doby. A to v případě, jestliže nemůže dle konstatování lékaře dále vykonávat pracovní povinnosti, aniž by bylo vážně ohroženo jeho zdraví, a současně pokud mu zaměstnavatel nenabídl přesun na jiné oddělení. V takovém případě se jedná o výpověď ze zdravotních důvodů.

Okamžitá výpověď zaměstnancem je možná i v případě, pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů od splatnosti. V obou případech má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za celou pomyslnou výpovědní dobu.

Výpověď ze strany zaměstnavatele 

Propuštění je situace, kdy zaměstnavatel ukončí se zaměstnancem pracovní poměr. Může k tomu dojít několika způsoby, včetně toho, že:

  • zaměstnavatel pracovníkovi oznámí, že s ním končí pracovní poměr, ať už s výpovědní lhůtou nebo bez ní
  • zaměstnavatel pracovníka konstruktivně propustí za porušení pracovní smlouvy velmi závažným způsobem
  • není prodloužena smlouva na dobu určitou

Pokud se zaměstnavatel rozhodl svého pracovníka propustit, musí prokázat:

  • platný důvod, který může odůvodnit (například pokud zaměstnanec nebyl schopen vykonávat svou práci)
  • že jednal za daných okolností přiměřeně (například pokud neproběhlo žádné školení)

Výpověď zaměstnance není jen tak. Zaměstnavatel musí předtím, než zaměstnance propustí, provést úplné šetření. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že postupoval důsledně a nepropustil svého pracovníka za něco, co běžně nechává dělat jiné zaměstnance.

Lze se domáhat nespravedlivého propuštění, pokud pracovník prokáže, že jej zaměstnavatel neinformoval o příslušném firemním pravidle nebo zásadách.

Zákoník práce výpověď zaměstnance zaměstnavatelem detailně popisuje v § 52. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď výhradně jen v případech:

  • ruší-li se nebo se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (technika nahrazuje lidský faktor, zvýšení efektivnosti práce snížením stavu zaměstnanců)
  • nesmí-li zaměstnanec dle lékaře dále pracovat pro pracovní úraz nebo nemoc
  • pokud zaměstnanec neplní pracovní povinnosti a má neuspokojivé výsledky, přičemž byl na tyto skutečnosti opakovaně upozorňován vytýkacími dopisy

Ve všech těchto případech náleží zaměstnanci odstupné.

Dále existují situace, během jejichž trvání výpověď ze strany zaměstnavatele být doručena nesmí. Jedná se o takzvanou ochranou lhůtu, kterou je mimo jiné myšlena dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, uvolnění pro výkon veřejné funkce, těhotenství a rodičovská dovolená, či dlouhodobá péče o dítě mladší než 10 let.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Okamžitá výpověď bez výpovědní lhůty a je přípustná pouze v případě hrubého porušení pracovní kázně. Jedná se o případy, kdy je situace natolik závažná, že zaměstnavatel může pracovníka propustit bez varování, například za násilí nebo krádež.

Zaměstnavatel může výjimečně zrušit pracovní poměr okamžitě, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok (při plnění pracovních úkolů musí nepodmíněný trest odnětí svobody být nejméně 6 měsíců).

Jak podat výpověď – výpověď vzor

Existuje vícero způsobů, jak podat výpověď ze strany zaměstnance. Vzor písemného ukončení pracovního poměru či formulář výpověď je nabízen jak pro klasickou výpověď s výpovědní lhůtou, tak pro výpověď ze zdravotních důvodů, výpověď ve zkušební době nebo výpověď dohodou.

Ve všech případech platí, že musí být výpověď podána písemně, zaměstnanec není povinen uvádět důvod odchodu.

Výpověď z pracovního poměru – vzor 

Výpověď z pracovního poměru – vzor nemusí vypadat složitě. Stačí uvést nezbytné informace, jakými jsou identifikace zaměstnavatele i zaměstnance, předmět, uvedení pracovní pozice a datum počátku pracovního poměru, a také datum uplynutí výpovědní lhůty.

Název:

Sídlo:

IČ:

(„Zaměstnavatel“)

Výpověď z pracovního poměru

Zaměstnanec:

Bydliště:

Datum narození:

V….. dne….

Vážení,

jsem zaměstnán na pozici ………………. na základě pracovní smlouvy ze dne …………………………

Tímto v souladu s § 50 zákoníku práce dávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru.

Pracovní poměr tak skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba činí dva měsíce počínaje dnem ……………………. Pracovní poměr skončí dne ………………………..

S pozdravem

Doručeno zaměstnavateli dne:

Převzal:

Výpověď dohodou – vzor se příliš neliší. Rozdíl spočívá ve specifikaci odchodu ze zaměstnání. V dohodě tudíž není zmíněna klasická dvouměsíční výpovědní lhůta, nýbrž termín odchodu, na němž se obě smluvní strany předem dohodly.

Ani výpověď ve zkušební době – vzor nebude obsahovat zmínku o výpovědní lhůtě. Tento způsob výpovědi navíc nemusí zmiňovat důvod ukončení pracovního poměru, a to jak ze strany zaměstnance, tak ani ze strany zaměstnavatele.

Přihlášení na Úřad práce 

Pokud zaměstnanec po ukončení pracovního poměru nemá dohodnuté navazující zaměstnání, má plné právo evidovat se na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zpravidla s nárokem na podporu v nezaměstnanosti.

Přihlášení na úřad práce může proběhnout osobně nebo elektronicky. Lidé často tápou, jaké jsou potřebné k přihlášce na Úřad práce formuláře a ptají se „Co potřebuji na Úřad práce“? Určitá administrativa je zde nezbytná a není radno ji podcenit.

Úřad práce – formuláře

Prvním a podstatným formulářem je Žádost o zprostředkování zaměstnání. Spolu s ní se na Úřadu práce České republiky předkládá:

  • občanský průkaz
  • zápočtový list z ukončeného zaměstnání, ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo maturitní vysvědčení či diplom
  • potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o vyměřovacím základu

Pokud si uchazeč o zaměstnání přivydělává brigádně, nesmí jeho výdělek přesahovat polovinu minimální mzdy. Zároveň musí tuto skutečnost Úřadu práce oznámit, jakožto nekolidující zaměstnání. Má-li uchazeč zdravotní omezení, bude Úřad práce potřebovat doložit také lékařský posudek.

Pro online přihlášení lze využít interaktivní formulář na stránkách Úřadu práce, kam se lze přihlásit bankovní identitou, eObčankou, mobilním klíčem eGovernmentu, NIA ID, nebo datovou schránkou. Po vyplnění a odeslání formuláře bude Úřad práce uchazeče sám kontaktovat.